Vláda půjčila 72 miliard a deficit rozpočtu roste

Tato vláda bez jakékoliv reakce Poslanecké sněmovny a médií půjčila ze státního rozpočtu 3 miliardy Euro (72 miliard korun). Navíc svým přístupem k řešení vysokých cen energií pomohla roztočit vlnu zdražovaní a následně i inflace.

    Vláda teď prý usilovně hledá úspory, a to jak v dotacích, tak také v provozu státu a možná přijde i s dalším kreativním nápadem. Ve skutečnosti se stačí podívat, co stejná vláda dělala v loňském roce. Tato vláda bez jakékoliv reakce Poslanecké sněmovny a médií půjčila ze státního rozpočtu 3 miliardy Euro (cca 72 miliard korun). Navíc svým zvláštním přístupem k řešení vysokých cen energií pomohla roztočit vlnu zdražovaní a následně i inflace.

   Inflace byla v ČR v loňském roce jedna z nejvyšších v EU. Kde je ale její skutečná příčina? Fabriky vyrábí, zákazníci kupují, nezaměstnanost neroste jako v roce 2008, tak kde je problém?

   Deficit státního rozpočtu a současná inflace, nebo alespoň její velká část, nejsou dovezené ze zahraničí. Naše inflace a deficit rozpočtu nejsou odrazen globální nebo alespoň evropské ekonomiky. Většina všech těch problémů je „Made in Czech Republik“ .

Vláda ČR se chová jako by jejím heslem bylo „The country fit for the plundering“.

   Na otázku, co je inflace vám wikipedie odpoví, že ji většina ekonomů nejčastěji definuje jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období. Přesně to se stalo v české ekonomice v roce 2022. Zdražená elektřina, zdražené pohonné hmoty a plyn daly do rukou firem i podnikatelů argument proč i oni mohou zdražit. Takže stoupající cena energií spustila lavinu všeobecného nárůstu cenové hladiny, a to jak zboží, tak i služeb. Stoupající ceny energií roztočily kolotoč zdražování. Konkurenční boj v tomto případě nefungoval. Zdražovali a zdražují všichni a Vláda ČR jim to tolerovala a toleruje.

   Stačí si uvědomit, že jsme ve výrobě elektřiny soběstační, přesto její cena vylétla do obrovských výšek. Ropa k nám tekla a teče ropovodem Družba a dokonce se zajímavou slevou proti předchozím letům. Dokonce i plynovod Ukrajina udržuje v provozu. Objem přepraveného plynu je polovičním proti roku 2021, ale i plyn Ukrajina stále přečerpává do Střední Evropy.

   Firmy fungují, mají zakázky a i přesto došlo v porovnání s roky 2020, 2021 i v porovnání s rokem 2008 k obrovskému růstu spotřebitelských cen a následně i k nárůstu inflace. Je tedy jasné, že za současnou inflací jsou jiné příčiny než před Velkou recesí v letech 2007 – 2015.

Krev v těle a energie v ekonomice

   Pokud dojde k masivnímu úbytku krve v těle, tak člověk umírá. Pokud je krev postižena nějakou chorobou, tak tělo skomírá a bez léčby zemře.

   Krví pro ekonomiku jsou energie. U moderní ekonomiky jde především o elektrickou energii, ropu a plyn. Ještě bych mohl přidat data a sítě, ale těm se dnes nebudu věnovatKdyž se ohlédneme za tím šílenstvím, kterému by se mělo správně říkat spekulace, tak tam všude jsou vidět cílené zásahy vlády vedené Petrem Fialou. V případě pana Fialy jde o člověka, který se honosí titulem profesor, ministr průmyslu a obchodu byl zase před léty jako šéf banky vyhlášen bankéřem roku. Takže rozhodně nejde o hlupáky. Pak zbývá jen druhá varianta, že si dobře uvědomovali a uvědomují své kroky, dělají je cíleně a mimo jiné tím porušují i slib, který ministr skládá při nástupu do funkce „ … Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.“

Půjčka pro ČEZ 

   Už na počátku roku 2022 stoupala cena elektřiny na burze v Lipsku a následně i na Pražské komoditní burze. Tehdy byly dvě možnosti jak na vzniklou situaci reagovat. První cestou by bylo udržování přiměřené ceny na trhu s elektřinou v ČR a přebytky prodat s velkým ziskem na burze. Tato cesta by odpovídala scénáři, podle kterého ČEZ odhadoval, že dividenda za rok 2022 bude ve výši 75,- Kč za akcii a  je to také zmíněno ve zprávě pro investory v pololetí roku 2022.

   Druhou cestou bylo zkusit prodat na burze (eex.com) volný objem elektřiny a roztočit PR kampaň, jejímž obsahem bude údajný nedostatek elektřiny. Součástí tohoto plánu byla i půjčka od státu (ČR) pro společnost ČEZ, která jí následně mohla použít jako garance na Lipské burze.

S touto půjčkou je spojeno několik následujících, podezřelých bodů :

1. Na půjčku pro ČEZ bylo v roce 2022 vydáno ze státního rozpočtu 3 miliardy Euro, přestože ČEZ měl ještě své peníze a úvěrové linky, které v červnu 2022 dosahovali 3,5 miliard Euro.

2. ČEZ byla ekonomicky zdravá firma, takže peníze od státu nepotřebovala na restrukturalizaci nebo řešení jiných problémů.

3. Na půjčce se podílel pouze stát, ale dělit zisky/dividendy vygenerované i s využitím této půjčky si mají i minoritní akcionáři.

4. Dodnes nebyly zveřejněné podmínky půjčky jako je délka půjčky, úročení, obsluha půjčky, atd.

5. I bez půjčky státu na garance u komoditní burzy v Lipsku (eex.com) předpokládalo vedení společnosti ČEZ vyšší tržby a vyšší čistý zisk. V dokumentech určených pro investory je možné nalézt odhad vedení ČEZu , že dividenda za rok 2022 by mohla dosahovat výše 75 Kč. Skutečná navrhovaná dividenda za rok 2022 je 117 Kč. Celkový rozdíl mezi nižší (75 Kč) a vyšší dividendou (117 Kč) činí u 30% podílu ve firmě ČEZ 6 miliard korun.

   Takže stát tím, že umožnil ČEZu rozšířit obchodování na Lipské burze (eex.com), tak menšinovým akcionářům daroval více jak 6 miliard (6 000 000 000,- Kč ) prostřednictvím vyšší dividendy.

Cena elektrické energie

   ČEZ využil půjčku od státu jako garanci pro obchodování na burze. Takže místo toho, aby cena elektřiny byla stabilizačním prvkem v rozkolísané době, tak se stala spouštěčem růstu prakticky všech cen. Správně poučeni PR konzultanti začali vykřikovat, že je nutné prodávat elektřinu přes burzu, že burza určuje cenu, že ve Francii je málo elektřiny a my jim musíme pomáhat a další absurdnosti.

   Dnes, tedy v červnu 2023 je jasné, že některé výrobní firmy měly zafixované ceny už z předchozího období. Některým firmám ČEZ, E.on a další obchodníci s elektřinou nabídly „podpultové“ ceny, vedle nich zůstala, ale velká skupiny firem, firmiček a podnikatelů, kteří museli přijmout tehdy aktuální ceník elektřiny.
Ve výsledku zdražili všichni výrobci a poskytovatelé služeb bez ohledu na to, jestli jim cena elektřiny stoupla nebo nikoliv. Bylo to podnikatelsky průchodné, tak toho všichni využili.

   Ve skutečnosti je Česká republika stále soběstačná ve výrobě elektřiny a skuteční profesionálové se snaží, aby to tak i dál zůstalo. ČEZu nevzrostly skokově ceny vstupních surovin, nevzrostly mzdové náklady ani nic dalšího. Takže mimo spekulací s cenou není jiné zdůvodnění růstu cen elektřiny v roce 2022. Spekulace s cenou elektřiny potvrzuje i fakt, že z ČR odteklo/bylo exportováno 13,5 TWh elektřiny. Tedy pokud pomineme některá krátkodobá vyrovnávání v rozvodné síti v pohraničí, tak elektřina, která se v ČR vyrobila, tak se také v ČR spotřebovala.

   Navíc, jak jsem psal již v jednom z předchozích článků, tak ČEZ víc jak 3 objemu výroby elektřiny s dodáním v roce 2022 měl prodanou již do konce roku 2021 (to jsou ty pseudo-odborníky zpochybňované dlouhodobé kontrakty). Ceny elektřiny prodané výrobcem se tehdy pohybovala pod částkou 55 Euro za MWh, tedy pod 1,30 Kč za kWh.

   Rozdíl mezi cenou od výrobce a státem stanoveným stropem 5 Kč je 3,70 Kč. Když si uvědomíte, že se v ČR v roce 2022 zákazníkům prodalo 78,8 TWh elektřiny, tak se zisk z přeprodání elektřiny zákazníkům pohybuje ve stovkách miliard korun. To už je velká finanční a potenciálně i korupční a lobbystická síla.

   To, co se roztočilo po půjčce 3 miliard Euro pro ČEZ a masivní PR masáží o tom, že elektřina se musí obchodovat na burze, se bude jednou učit v učebnicích ekonomie jako ukázka toho, jak malá lobbystická skupina oškubala občany a roztočila inflaci.

Ruskou ropu a plyn k nám posílá Ukrajina

    Dalšími surovinami, jejichž růst cen přispěl k růstu inflace je zemní plyn a ropa. Naivka nebo zástupce jiných dodavatelů může křičet, že jde přeci o ropu a zemní plyn z Ruska a že nákupem těchto surovin podporujeme Putina. Jenže i Ukrajina má svůj zájem na tom, aby plyn a ropa tekly do Západní Evropy, protože z toho mají provizi/ poplatky za transport. Takže je to vlastně remíza. Nákupem ruského plynu a ropy podporujeme Rusko i Ukrajinu.

   Naivkové, kteří nás chtějí co nejrychleji odstřihnout od ruského plynu a ropy, by si měli uvědomit, že jak plyn, tak také ropa k nám proudí přes Ukrajinu. Takže pokud válkou napadené zemi nevadí, že přes její území proudí plyn a ropa do Střední a Západní Evropy, tak je tedy minimálně hloupé a krátkozraké, aby to vadilo nám. Ukrajina využívá ruský plyn pro svůj průmysl i domácnosti a na naftu vyrobenou z ruské ropy jezdí tanky s ukrajinskými posádkami, tak proč by na takovou naftu nemohly jezdit naše autobusy nebo kamiony.

   V dodávkách plynu i ropy jsou výkyvy, ale dodávky přes Ukrajinu fungují a ani jedna ze stran cíleně na potrubí a přečerpávající stanice neútočí. Za takových podmínek je divné vykřikovat, že ropu nebo zemní plyn z Východu nechceme, když k nám vlastně teče přes Ukrajinské potrubí.

Ropa, nafta, benzín

   V ČR jsou dvě ropné rafinérie, v Kralupech a v Litvínově. Přičemž ta v Kralupech je uzpůsobena na zpracování ropy, která k nám přichází přes ropovod z Ingostadtu a Litvínov má technologie na zpracování ropy ze Sibiře.

  Vzhledem k odlišnému chemickému složení není možné snadno a rychle zpracovávat v Litvínově ropu dováženou prostřednictvím ropovodu z Ingolstatdu. Pokud by ropovodem Družba přestala téct ropa, tak by to znamenalo omezení a po několika týdnech i zastavení výroby v rafinérii v Litvínově. Rafinérie v Kralupech a v Litvínově patří společnosti polské Orlen. Ropovodem Družba k nám ale Ukrajina přečerpává dostatečné množství surové ropy.

   To množství ropy a její cena jsou tak zajímavé, že Orlen Unipetrol vykázal za rok 2022 rekordní tržby i rekordní zisk. Tržby Unipetrolu v roce 2022 činily 209,5 miliardy korun a čistý zisk byl 17,9 miliard korun.  Po korekci, kterou provedlo vedení Unipetrolu v květnu 2023, se jeho tržby snížily na 198 miliard korun a čistý zisk činil 15,9 miliardy korun. Rekordní výsledky Unipetrol dosáhl především prodejem rafinérských produktů, který v roce 2022 dosáhl výše 6,1 milionů tun.

   Rok před tím činil prodej rafinérských produktů 5,7 milionů tun, takže nárůst objemu prodaných rafinérských produktů (hlavně nafta a benziny) v roce 2022 činil 7%. V roce 2021 činily tržby společnosti Unipetrol 133,6 miliard korun, následující rok to bylo už 209,5 miliard korun (po korekci 198). Takže tržby vzrostly o víc jak 56%.

   Nejzajímavější je čistý zisk Unipetrolu, který činil v roce 2021 3,2 miliardy korun ale vloni už to bylo 15,9 miliardy korun. Tržby stouply o cca 50%, ale čistý zisk vylétl o víc jak 500%.

   V loni ceny benzínu a nafty atakovaly hranici 50 Kč za litr. Ve skutečnosti k tomu nebyl jediný důvod. Tedy jeden důvod tam byl, podobně jako u elektřiny, tak i zde dominantní producent sprostě zneužil situaci a prodával u nás benzín a naftu dráž než například v Polsku ,kde je centrála společnosti ORLEN. Můžete si to zkontrolovat na grafu na tomto odkazu. Po celou dobu byla nafta i benzín v ČR dražší než v Polsku o 20-40 Euro centů. Tedy o 5 - 10 korun. Přitom prostřednictvím ropovodu Družba do Litvínova proudila (proudí) výrazně levnější ropa než za kolik prodává OPEC.

Vláda svými kroky především v oblasti energií a marží energetických firem dopustila, že se v České republice roztočila inflace cen prodejců a výrobců. Vláda svým přístupem vytvořila a i nadále udržuje podmínky, kdy všichni zdražují (zdražovali). Předseda vlády, ministr financí a ministr průmyslu a obchodu zkouší kritizovat jednou ČNB, po druhé zase Eurostat. Vláda chtěla zavést windfall tax, jak ale řekl například ředitel Unipetrolu, tak velké firmy s pomocí svých auditorských firem si s takto nastavenou daní poradí.

    Podmínky pro růst inflace a obrovský růst deficitu státního rozpočtu vytvořila tato Vláda pod vedení profesora Petra Fialy jednak půjčkou pro ČEZ, následně dávkami na drahou elektřinu pro občany a firmy, nastavením windfall tax a především vytvořením podmínek, kde zdražování je normální a dělají to všichni.