ˇČlověče, píšete o sobě, že jste technik, praktik, jak tu pak můžete zavěsit takovýhle paskvil? To je přesný příklad toho "kavárenství", které Vás tak rozlítilo.

O lese nevíte nic víc než každý houbař, ale máte hluboký odborný názor z doslechu.

Jelikož jsem se v posledních dvou letech živil výlučně dřevařinou, řeknu Vám pravdu - naše lesy vypadají přesně tak, jak se o ně čeští majitelé starají. Největším vlastníkem je stát a to, co se děje nyní, je důsledek práce - jak správně píšete - těch, kdo na to zadělali před padesáti, sedmdesáti lety. Po půl století socialistického hospodaření v lese to ani jinak dopadnout nemohlo. Takhle to totiž dopadá, když soudruzi zúžili lesnictví na výrobu dřevní hmoty. Dnes máme kousky lesa v rukou soukromých majitelů a všichni houbaři vědí, že ty církevní jsou daleko lépe hospodařené než ty selské. O lesy v rukou pozemkových spekulantů z měst se nestará nikdo. Lesnictví? Možná teď se k němu mladí vrací, jinak je to jen kšeft se dřevem na stojato, který dirigují LČR.

Smrk nemá v Labáku co dělat, borové monokultury také ne. Přirozená obnova je správně, vyroste jen to, co tam patří. Smrk, tam kam patří, přežije nálet brouka, protože ho utopí v míze. Tam, kde smrk má málo mízy, tam ho brouk sežere, protože smrk patří nad 500 metrů nad mořem. a do vlhčího prostředí, než jsou vrcholy pískovcových masívů, kde neprší a voda se vsákne.

Z hlediska přírodního došlo k očistě, to ostatní jsou jen lidské emoce.

Co je nejsmutnější?

Že se nikdo neptá po těch, kteří si na úplném začátku tohoto příběhu udělali v tom lese ohýnek. Netahejte politiku do obyčejného, banálního žhářství.

Myslím, že máte i nemáte pravdu. Pravdu nemáte v tom, že na problém bylo zaděláno před padesáti či sedmdesáti lety. Smrkové monokultury se začaly vysazovat cca před více než 200 lety. Důvod byl zvýšená spotřeba dřeva a jeho následný nedostatek. Např. výnosy Josefa druhého o zákazu pohřbívání v rakvích svědčí o snaze ušetřit spotřebu dřeva za každou cenu.

Takže tyto lesy zde jsou již 200 let.

Věc druhá je, že naši předkové o kůrovcové kalamitě dobře věděli a jakmile došlo k napadení stromu kůrovcem okamžitě jednali a ohnisko zlikvidovali. Za celou dobu co zde stojí tyto lesy k podobné katastrofě nedošlo. Jedu li přes např. Vysočinu, tak se mi chce plakat. Stovky hektarů lesa zmizely a k nebi ční jen suché pahýly. No a Vysočina je těch 500 m nad mořem.

V čem pravdu máte je to, že bohužel došlo k tomu, že se ohniska kůrovce rozšířily a už to nešlo zastavit. Je ovšem otázkou proč.

Pár let zpátky zde byly nápady, že příroda si s kůrovcem poradí sama a aktivisté se poutali ke stromům. Kůrovec se začal množit. Příroda si sama poradí. Bude to trvat ovšem desítky let. A lesy byť to byly monokultury zadržují vláhu. Jako houbař jistě víte, že když vyjdete v létě z lesa na paseku tak paseka je vyschlá na troud. A teď těch pasek máme tisíce hektarů. Proč? Každý člověk ať si udělá názor sám.

Udělat si v takovém prostředí ohýnek může jenom dement. Nic to ovšem nemění na situaci, že les, ve kterém je takto vysušené dřevo hoří několikrát rychleji než les živý. Dneska moc lidí netopí v kamnech ale každý ví jaký je rozdíl přiložíte li dřevo suché a nebo to na kterém ještě včera zpívali ptáci.

Možná je základní chyba v tom, že tam vůbec byly stromy.

V tom lese.

Víte, lidé co hledají vinu v tom, že v lese nebylo uklizeno, stromy a větve odtahány, jehličí vysáto a na zemi položen betonový koberec, tak to je opakování komoušů. Prostě v lese se rozšířil požár, je to úplně normální. Nenormálnost v tom hledají lidé, kteří ničemu nerozumí (chrobák Trulo na Hradě) nebo si myslí, že poručí, větru, dešti i ohni.

Pane Baráku, zkuste se zeptat nějakého bývalého hajného, fořta z generace 65+. I za komunistů byl v naprosté většině lesů pořádek. Proti škůdcům se rychle zasahovalo. Haljný bydlel u lesa a svojí práci měl jako svů smysl života, nikoliv práci od Po do Pá 8-16.

Že vznikne požár to se může stát, ale že se rozšíří do nezvladatelných rozměrů to není normální. Tam došlo k vážným chybám, a když si je nechcete přiznat, tak je budete opakovat.

To, že se smrky sadily před dvěma sty lety vůbec neznamená, že to bylo správně, ba naopak. Chyby v lesním hospodářství se dělali v každé době a to i v době našich prapradědů. Doporučuji si přečíst knihu nebo shlédnout dokument německého lesníka Petra Wohllebena o tom, jaký má on přístup ke kůrovci, smrkům, apod.. Je to uznávaný odborník na les a říká věci poněkud jinak než vy. Jinak pokud pořádně nezaprší dva až tři měsíce, je téma globálního oteplování poněkud akademická debata, když je les na vyschlý na troud, stačí jen malá jiskra. A požár se mimo kořenového systému šíří nejlépe za větru právě díky jehličí...Hezký den

Hóóódně jste to zjednodušil.

Co se týče toho kůrovce, tak malí soukromí vlastníci lesů skutečně razí teorii, že se má les nechat stát a příroda si pomůže. Trvá to 20 let, než se sám udělá nějaký základ lesního pokryvu a nic to nestojí - a o to jde především. Kůrovec se samozřejmě rozšíří jinam a pokud není vlhký rok, tak katastrofa se koná u sousedů - třeba i 50 km daleko.

kůrovcové vysušené stojící stromy byly uvnitř vypálené a hrabanka - suché jehličí na zemi mimořádně dobře hořelo, takže se hasičům ani nedivím, že museli před ohněm ustupovat - zejména když neměli leteckou hasící techniku v dostatečném počtu.

Zelený les byl sice ohněm ožehnutý, ale nebyl na popel spálený tak, jako byly oblasti, které zůstaly po kůrovci ležet ladem.

Zpracování napadeného dřeva je pracné, stejně jako následná výsadba ...., ale efekt zalesnění a lepšího využití plochy se dostavuje podstatně dřív než u přirozeného náletového systému.