Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

České Švýcarsko rok po požáru

Už je to rok, co začalo hořet v Malinovém dole mezi Hřenskem a Mezní loukou. Požár je dávno uhašen, ale všichni si musíme ten požár připomínat podobně jako povodně na Moravě nebo v Praze v roce 2002.

   Pamatuji si dobu před rokem 1997 a před povodněmi na Moravě. Tehdy záchranáři nejdříve pod hlavičkou Civilní obrany, potom Civilní ochrany, upozorňovali na rizika. Snažili se nadřízeným a politikům vysvětlovat, že Civilní ochrana není jen ochrana obyvatelstva v době jaderného konfliktu. Stejně důležitou úlohu má Civilní ochrana v okamžiku průmyslové havárie či přírodní katastrofy. Politici je tehdy odbývali argumentem, že jaderná válka nebude, tak proč mít nějaké jednotky Civilní ochrany. Jenže začalo pršet, pod vodou se ocitla velká část Moravy a nikdo již nepochyboval o důležitosti Civilní ochrany. Postupem let přešly úkoly Civilní obrany pod IZS, především pod HZS (Zákon č. 239/2000 Sb.). Když v roce 2002 zasáhly povodně i centrum Prahy a přírodní katastrofu viděli politici na vlastní oči, tak se ochraně před povodněmi již nikdo nebránil.

   Jenže katastrofa může mít i jinou podobu než je povodeň. Může jít o přírodní katastrofu jakou bylo rozšíření kůrovce (lýkožrouta smrkového). Tato přírodní katastrofa způsobila devastaci lesů jako regulátora mikroklimatu v konkrétním místě, regulátora oběhu vody (zadržování, pozvolné odpařování), lapače CO2, tvůrce životního prostoru pro zvířata, hmyz a další důležité organismy. Jasně, že smrk není úplně původní ve Střední Evropě, ale v letošním teplém létě by byly pro ochlazení, zadržování vody dobré i smrkové lesy. Rozhodně by byly lepší než holé paseky.

   V Národním parku České Švýcarsko se sešly následky úřadování Bursíkova kamaráda (kůrovce) s nezájmem minulého vedení parku o názory jiných lidí. Starostové, „dobráci“ (dobrovolní hasiči), skuteční lesní hospodáři a všichni sousedé si v Českém Švýcarsku při jednání s bývalým vedením Národního parku mohli připadat velmi podobně jako lidé z Civilní ochrany před povodněmi na Moravě v roce 1997. Tito lidé viděli, jaké nebezpečí hrozí Národnímu parku, věděli, kde jsou překážky, ale protistrana neměla o jejich názory, a hlavně zkušenosti, zájem. Jak to dopadlo na Moravě a v Českém Švýcarsku všichni víme.

 

   Kde tedy byly chyby v České Švýcarsku?

   Mluvit v souvislosti s požárem o klimatické změně nebo globálním oteplování jsou obyčejné výmluvy lidí, kteří nechtějí jasně pojmenovat místa problému.
   Za založení a hlavně za tak obrovské rozšíření požáru od Hřenska po Meznou, mohou lidé. Díl odpovědnosti podezřelého ze založení požáru vynechám. Jeho jednání šetří policejní vyšetřovatel.
   Pro rozšíření požáru bylo ale rozhodující jednání vedení NP České Švýcarsko. Nejdříve před vznikem požáru vedení svým jednáním v rozporu se zákonem o požární ochraně sabotovalo výtky hasičů, kteří upozorňovali na špatnou průjezdnost cest v Národním parku, velké množství suchého dřeva, které (v rozporu s tendenčními a na zakázku bývalého vedení NP napsanými studiemi) dobře a dlouho hoří, atd.

   Na skutečnosti, že bývalému vedení NP dlouhodobě procházelo ignorování protipožární prevence je vidět, že tam byla „dobrá komunikace“ s krajským vedením HZS. Tyto „dobré vztahy“ následně potvrdilo i noční přerušení hasebních prací z 24.7. na 25. 7. 2022.

   Po roce má NP nového ředitele a proběhly změny i na krajské úrovni HZS. Určitě bychom měli mít stále na paměti, že rozšíření požáru nemá na svědomí klimatická změna, ale jsou za tím konkrétní manažerská pochybení konkrétních osob.

Změny se již objevují

   Národní park České Švýcarsko má od podzimu 2022 nového ředitele. A je pravda, že v oblasti protipožární prevence se mnoho věcí posunulo k lepšímu

- postupně se čistí lesní cesty a kontroluje se jejich průjezdnost
- po NP České Švýcarsku byly (nebo brzi budou) rozmístěny 4 vaky/ nádrže s cca 50 000litrů vody, což představuje objem přibližně dvou hasičských cisteren
- dále bylo po parku rozmístěno více jak 10 kusů kubíkových nádrží na vodu
- dobrovolní hasiči dostali čtyřkolku, s integrovanou nádrží o objemu přibližně 250 - 300 l vody 
- dobrovolní hasiči v Hřensku dostali dron s termokamerou
- vedení Národního parku České Švýcarsko hledá nového bezpečáka

   Další změnou je nové nastavení pravidel pro vstup do Národního parku, který je možný omezit podle toho, jaký stupeň požárního nebezpečí vyhlásí ČHMÚ. Takže například, když je vyhlášen nízký stupeň nebezpečí, tak je zakázán vstup do parku od 22.oo do 6.oo. Při vyhlášeném vyšší stupni požárního nebezpečí je dovolen pohyb jen po vyznačených stezkách, atd. 
   Na druhou stranu si musíme přiznat, že zavírací hodiny riziko požáru v Národním parku neodstraní. V květnu, červnu a první půlce července 2023 objevili dobrovolní strážci ohniště nebo přímo hořelo prakticky každý týden. Někdy stačil zásah strážce, ale několikrát musela vyjet cisterna s posádkou SDH. S požáry se musí počítat, být na ně připraveni, důležité je, aby se nerozšířily.

Přátelé Gréty se nevzdávají

   Přestože jsou na území Národního parku České Švýcarsko (ale i jiných NP) vyhlášeny bezzásahové zóny, tak je důležité si opakovat, že tyto lesy nevznikly samy. Všechny ty lesy byly původně více či méně hospodářskými lesy, kde naši předci vysazovali malé stromky a podle své potřeby, někdy i možností, řešili druhovou skladbu. Takže vytvářet naprosto bezzásahovou zónu na území lesa, který má rozlohu pouhých několik stovek maximálně tisíc hektarů a vznikl činností lidí, je absurdní.

   Skutečně bezzásahovou zónu si mohou eko-fanatici zkusit vybudovat na druhem konci Severních Čech na výsypkách povrchových dolů. Tam by mohli bádat úplně od začátku. Druhou možností je centrální Kanada, sever USA, Amazonie nebo Sibiř. Ve Střední Evropě jsou lesy a celé národní parky součástí sdíleného životního prostoru všech obyvatel. Na pokusy s bezzásahovostí je tady málo místa. Po tom co kamarádi kůrovce zdevastovali vrcholy Šumavy a další zničili 12% rozlohy NP České Švýcarsko, tak pevně věřím, že bude opadat podpora pro bezzásahová území. Národní park nesmí být laboratoří pro eko-fanatiky, ale ani snadným zdrojem suroviny pro dřevaře.

   Jak to vypadá či může vypadat v bezzásahové zóně po pár letech se můžete podívat v následujících fotografiích z cesty mezi Smrčnou a Stvořidly na břehu Sázavy. Tam zhruba v roce 2019 proběhla těžba kůrovcem napadených stromů a paseky byly ponechány bez zásahu. Situace v Českém Švýcarsku bude bez pomoci člověka hodně podobná. Ostatně je to vidět na Havraním vrchu za Jetřichovicemi, kde po 15 letech rostou hlavně břízy a osiky.

Nepořádek v lese mezi Smrčnou a Stvořidly. Několik let bez zásahu.

 

   Požáry se budou objevovat i v budoucnosti. Dobrovolní strážci chytli v Českém Švýcarsku například 14. července „ohníčkáře“. Může udeřit blesk, může se znova objevit nějaký pomatenec, který by úmyslně zapaloval. S tím se prostě musí počítat. Domnívám se, že už nikdy se nesmí opakovat situace, že pocity a nápady několika ekologů budou mít přednost před požární ochranou a před bojem se škůdci. Navíc by se ekologové měli vážně zamyslet nad myšlenkou bezzásahovosti (po kůrovci a po požáru). Na Havraním vrchu v NP České Švýcarsko i například mezi Smrčnou a Stvořidly na Sázavě, je jasně vidět, že bez pomoci člověka nemají stromy (dub, buk, borovice, smrk) proti náletovým dřevinám (bříza, osika a malina, ostružina, ...) šanci. Lesy na Šumavě i v Českém Švýcarsku byly v průběhu staletí zalesňovány, vykáceny a znova zalesněny člověkem – hospodářem, který se o lesy skutečně staral a nemluvil o ekologii někde v kavárně.

   Pevně věřím, že zdevastované vrcholy Šumavy a vypálené České Švýcarsko je dostatečným varováním, že o lesy se člověk musí starat. Bezzásahovost je pohodlný způsob (vhodný pro lenochy a kecálky), ale je to cesta špatným směrem, která zprostředkovaně ohrožuje lesy v celé ČR i u sousedů.

   O lesy v Národních parcích se nemá starat kamarád kůrovce, ale ani majitel pily. O lesy v Národních parcích by se měli společně starat skuteční ochránci přírody společně s lesními hospodáři.

Autor: Jiří Nápravník | úterý 25.7.2023 11:28 | karma článku: 15,47 | přečteno: 246x
  • Další články autora

Jiří Nápravník

Žádná energetická krize! Ve skutečnosti lež premiéra a spekulace na burze

Premiér Fiala a vláda od počátku roku 2022 stále mluví o energetické krizi v ČR. Žádná energetická krize tady nebyla a není. Všechny ty řeči okolo elektřiny měly zakrýt obrovské spekulace na burze s komoditními deriváty.

8.2.2024 v 11:02 | Karma: 30,82 | Přečteno: 1070x | Diskuse

Jiří Nápravník

„Nemocný muž“ Česko? Základ řešení je v poučení se z minulých chyb

Současné problémy české ekonomiky a státu se hromadily, neřešily a odsouvaly dlouhé roky. Došli jsme tak daleko, že mnoho neefektivností, „standardizovaných“ postupů či doslova hloupostí je pro mladší generaci normální práce.

4.12.2023 v 6:19 | Karma: 20,92 | Přečteno: 361x | Diskuse| Politika

Jiří Nápravník

Požár v Českém Švýcarsku - jeden zapálil, další vytvořil podmínky pro požár

Státní zástupce obžaloval muže, který založil požár v Č. Švýcarsku v červenci '22. Obžalovaný požár založil. O lidech, kteří vytvořili podmínky pro tak velký požár a brzdili v počátcích hasební práce, se ale v obžalobě už nepíše.

26.11.2023 v 19:58 | Karma: 18,34 | Přečteno: 405x | Diskuse| Politika

Jiří Nápravník

Křivoklátsko - demokracie nebo silou prosazený nápad

Na Křivoklátsku byla a je stále úžasná příroda, o kterou se starali a starají místní lidé. Úředníci a politici tam chtějí udělat národní park. Ten však chce jen několik eko-kariéristů.

19.11.2023 v 19:59 | Karma: 23,92 | Přečteno: 522x | Diskuse| Politika

Jiří Nápravník

Vláda půjčila 72 miliard a deficit rozpočtu roste

Tato vláda bez jakékoliv reakce Poslanecké sněmovny a médií půjčila ze státního rozpočtu 3 miliardy Euro (72 miliard korun). Navíc svým přístupem k řešení vysokých cen energií pomohla roztočit vlnu zdražovaní a následně i inflace.

14.6.2023 v 10:38 | Karma: 44,00 | Přečteno: 5462x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Rozhodnutí ANO neúčastnit se jednání nepovažuji za šťastné, řekl Pavel

29. dubna 2024  8:33

Prezident Petr Pavel bere na vědomí rozhodnutí opozičního hnutí ANO neúčastnit se jednání o...

Jak se chystá převrat. V Německu začíná proces s extremistickou skupinou

29. dubna 2024  7:35

V Německu v pondělí začíná první z procesů se členy extremistické skupiny Říšští občané, kteří čelí...

Bombardování Gazy si vyžádalo nejméně 13 obětí, Biden mluvil s Netanjahuem

29. dubna 2024  6:53

Izraelské bombardování tři domů ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy zabilo nejméně 13 lidí a zranilo...

Letní teploty ještě vydrží. Ochladí se až koncem týdne, kdy přijdou přeháňky

29. dubna 2024  6:33

Přímý přenos V neděli meteorologové zaznamenali letní den, teplota ve středočeské Tuhani vystoupala k 25,5...

  • Počet článků 67
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1810x
Jsem praktik, který poznal práci v montérkách, ve státní správě i na místě ředitele dvou výrobních závodů. Mým velkým koníčkem jsou jíž 25 let počítače, programy a sítě. Dokáži o počítačích hovořit kriticky a snad i jazykem, který je srozumitelný běžným uživatelům.

Prvního hackera jsem vypátral v roce 1999, prvního vykradače bankovních účtů přes internetová bankovnictví v roce 2002.

Seznam rubrik